
Ale dost nudných úvodů a přejděme rovnou k věci, tentokrát naše hrdiny čeká svízel skutečně
velká, při pokusu o únos druida Panoramixe, dojde k jeho zranění menhirem. Obelix svou obětavou
snahou druida zachránit vše přežene a nejen že se únosci (tradiční patrola) rozprchnou jako vrabci,
ale Panoramix skončí s velkým šutrem na hlavě. Díky tomu ztratí paměť a výroba kouzelného
lektvaru je ohrožena. Celá tahle patálie začala díky příliš vychytralému Chromulovi, pobočníku
centuriona Milia. Ten totiž, znalý galských zvyků vymyslí plán jak se zbavit nedobytné vesničky.
Jedná se o souboj náčelníků, což je starý zvyk kdy se náčelník jednoho kmene chce stát náčelníkem
kmene jiného a tak vyzve jejich náčelníka na souboj. Vítěz má poté kmeny dva. Problém s Majestatixovou
nepřemožitelností díky druidově nápoji se Chromulus snažil řešit již výše zmíněným únosem.
Pro plánovaný souboj si Římané vybrali prořímského náčelníka Aplusbejestixe, muže impozantní postavy
a vysokých cílů.
Panoramix zatím v přestávkách mezi výbuchy smíchu a výbuchy kotlíků vaří všemožné lektvary ve snaze vyhovět podivným žádostem o kouzelný nápoj. Asterix společně s neštastným Obelixem (trpícím pocitem viny) navštíví druida Amnezixe a přivedou ho na pomoc. Jenže ouha, při rekonstrukci nehody, se Obelix menhirem opět trefí, tentokrát pro změnu do Amnezixe a z lékaře je rázem pacient. Co se dá dělat, utkání se blíží a tak nezbývá
než trénovat.
K příběhu samotnému není příliš co dodat, jen že scénář je velmi povedený a kresba je standardně na vysoké
úrovni. Co opravdu musím pochválit je překlad, ten se Kateřině Vinšové povedl, jen ten lettering... To se snad
u nás nikdo nenaučí dělat bubliny s textem pořádně? Stejná kritika jako minule. Tohle je jediná vada na kráse,
no možná ještě něco, stále jsem nepochopil pořadí v jakém Egmont Asterixovy příhody vydává, ale hlavně že vydává.
Luboš