Caesarův papyrus
Originál (36.) Le Papyrus de César (22. 10. 2015)
Egmont (36.) 2015, přeložil Michal Lázňovský
Noví autoři:
Jean-Yves Ferri (scénář)
a Didier Conrad (kresba) .
Obsah:
Julius Caesar se chystá vydat knihu o svých slavných vítězstvích, ale jeden nepříjemný příběh by v ní raději vůbec nechtěl mít! Do hry vstupuje novinář, který chce odhalit pravdu, a samozřejmě také Asterix s Obelixem . Římané se snaží nepříjemné tajemství utajit, a tak se naši hrdinové ocitají ve velkém nebezpečí. Podaří se jim ochránit důležitou zprávu a překazit Caesarovy plány?
Čtenáři: dobré
Hodnocení, pro mladší
Asterix s Obelixem se tentokrát musí spolehnout hlavně na svůj důvtip. Některé vtipy jsou opravdu povedené, jiné vás možná tolik nezaujmou. Pokud už Asterixe znáte a máte rádi jeho svět, najdete tu spoustu známých věcí, které vás potěší.
Hodnocení, pro starší
Caesarův papyrus se snaží navázat na nejlepší tradice série a přidává k nim satiru na politiku, novinářství a manipulaci s informacemi. Základní nápad je silný a umožňuje autorům vytvářet vtipné i překvapivě aktuální scény. Provedení však není úplně vyrovnané: množství gagů a vtípků občas narušuje plynulost vyprávění a některé vtipy fungují spíše jako jednotlivé atrakce než jako přirozená součást příběhu. Conradova kresba zachovává podobu známých hrdinů, ale nemusí každému připadat tak výrazná a živá jako Uderzova práce. Je to důstojné pokračování, které má nápady a dokáže pobavit. Je lepší než většina Uderzových scénářů, ale kvalit nejlepších Goscinnyho dílů nedosahuje.
Ostatní komiksové příběhy .
Pro zvídavé a hnidopichy
Dál následují poznámky k detailům a dodatek. Pozor, prozrazují části děje i pointy. Jsou psané hlavně pro dospělé čtenáře.
Poznámky k detailům - hnidopíchání:
Na začátku to vypadá, že Caesar své Zápisky psal objektivně, jako historik. Nikoliv, psal je tak, aby zachoval zdání objektivnosti, ale byl to geniální vojevůdce a politik. To první znamená, že spoustu bitev i válek opravdu vyhrál, z toho druhého je snad všem jasné, že pracoval s informacemi tak, jak se jemu hodilo. Neúspěchy úplně nezamlčoval, nicméně je nakonec - podle jeho slov - překonal, obrátil ve svůj prospěch, cokoliv. Představa, že by měl záchvat opravdové pravdomluvnosti a detailně vypsal, jak se mu s Asterixem nedařilo a nakonec odtáhl bez úspěchu... je poněkud úsměvná... on psal primárně tak, aby to vypadalo, že vše, co udělal, bylo správné a moudré. Navíc, jeho Zápisky, knihy I. - VII., končí porážkou Galů u Alesie - další popis nepokojů v Galii, knihu VIII., nepsal Caesar, ale jeho důstojník Aulus Hirtius.
V každém případě doporučuji komukoliv si je přečíst, zvláště pro fanoušky Asterixe by to měla být až skoro povinnost... Není to historické dílo, ale je výborným (a ve spoustě případů také jediným) historickým pramenem.
Opakuji varování, tyhle poznámky vykecají části děje i pointy .
Poněkud mi ta začáteční premisa skřípe... proč by autor nemohl nějakou pasáž odstranit, respektive bych to nepovažoval za cenzuru, jak ji chápu já (tj. státem nařízené vynechání)... ale budiž, pro potřeby tohoto dílu je vydáván za historika s povinností psát historicky objektivní dílo... pak to asi logiku má... nešť.
Ale v předchozích dílech o existenci neporazitelné vesnice ostatní Římané věděli (vizte například Sídliště bohů ), podle mne ta zpráva nemohla mít žádný dopad... Buď to Investigatix naivně přecenil, anebo byl de facto hlavní záporná postava ON - novinář zbytečně bulvarizující zprávičku tak, aby byla sólokaprem...
Nakladatel a poradce, Bonus Promoplus, že má lidi sledující s kým kde kdo mluvil a speciální jednotku? Aha, moment, o pár stránek dál už to není nakladatel, už jde o Úřad tiskového dohledu. Hm. Úřad... a jeho speciální jednotka má vojenské uniformy? Ale je dobrá, když dokázala Investigativce vystopovat z Říma přes celou Galii... jen to štísko jí chybělo, dohnat ho o pár metrů dřív... vše by se vyřešilo... no, neměli odhazovat vozy a nechat si jen jednoho koně... to musel být divoký hon co jsme neviděli :)
I když, dobrá... dobrá... speciální jednotka... nevím, místy mi připadají jako dost neschopní šašci... a jindy jako opravdu dobře vycvičení speciálové, viz to stopování, infiltrace Karnutského lesa, úniky před dravou či bájnou zvěří a hlavně plnění úkolu i přes opakované inzultace ze strany Asterixe... Nicméně... to vrkaní mi už při druhém opakování tohoto asivtipu připadalo dost nevtipně, natož když se to použilo ještě asi šestkrát.
Trochu mne mrzí moderní tiskové písmo například u tehdejších „novin“. Nevím, co je v originále, ale v tomto případě by rukou psané písmo, když už se nechtějí trápit s kreslením písma sekaného do kamene, bylo medle lepší.
Keltský horoskop se nazývá česky stromoskopem, stromokruhem, prý jednadvacet stromů pro desetidenní období, pokud vás tyhle věci zajímají, pohledejte si, klíčová slova znáte. Já jsem - jako Asterix a zřejmě i autor - skeptik, navíc mi v tomto případě není jasné, zda jde (opět) o novoromantické snění nebo někdo opravdu nějak (jak?) rekonstruoval přes tisíc let přetrženou tradici... možný to je, máme různý koníčky, nevím, nezajímá mne to, jak říkám, esoterici si své weby s jejich pravdami můžou snadno dohledat, cenzura už není co bejvala ;o)
Čímž narážím i na neexistující keltské záznamy, tedy i pointu dílu. Díl je v tomto ohledu poněkud optimistický. A optimistický mi přišel hlavně Panoramix, když informaci svěřoval jednomu jedinému, nejstaršímu a senilnímu, či dokonce sklerotickému Archeopterixovi... Já vám nevím, v této fázi rozpadu jeho paměti bych intenzivně zálohoval do pamětí mladších druidů, všechno, a nespoléhal, že se dožije okamžiku, kdy to začne někomu předávat... jak mi vyplývá z děje... Já celý systém - v reálu - chápal tak, že druid (a mluvím teď o druidech ve významu, jak je používán v Asterixovi, tedy kněží, nikoliv politici, inteligence a bardi) se stal druidem až poté, co si všechno (tedy co se týkalo obřadů a náboženských věcí, nic jiného je nezajímalo) zapamatoval, výcvik snad trval kolem dvaceti let. No, z dnešního hlediska se Caesarova metoda, zápisky, jeví poněkud jistejší ;)
Ale toto je asi zase můj příliš skeptický pohled, on to spíše autor ironizoval...
Holubi se jako nositelé zpráv používali již za starého Egypta, Řekové i Římané je také hojně používali... Úplná novinka to tedy nebyla (za tu považuji použití mouchy v díle Asterixova odyssea ;) ... Ale analogie k moderním komunikacím mi přišla OK, chyběl mi jen Spamfiltr :o)
...A poněkud mne zmátla pasáž s piráty, na první pohled jsem myslel, že zadrželi zprávu související s dějem...
Eeee... Panoramix v tom lese studoval, jezdí tam na pravidelná setkání druidů... a netrefí do jeho nejhlubší části?
Ehm... ten krizový plán... čekal bych, že bude použit při ohrožení vesnice... ale... tady přece nešlo o ohrožení vesnice, tady se Promoplus snažil (pravda, morálně pochybným způsobem, vydíráním) dostat nazpět ukradený rukopis... co mu, jako nakladateli patřil... Šlo tedy o výměnu „zajatců“, proč kvůli tomu burcovat Galii? Nebo tím neburcovali Galii? Krizový plán spočíval v předávání troubení do Karnutského lesa? Co kdyby šel Panoramix, nebo komu to bylo určené, někam jinam?
Je pěkné, že je zase po nějaké době naznačená existence i jiných kouzelných lektvarů, ale mohli si s tím pohrát víc...
Apropó... Panoramixův lektvar že neškodí ve větším množství? Takže Obelix a Caesarova galéra je zapomenuto, můžeme to ignorovat? Jasněže je to v češtině narážka na alkoholickou repliku z filmu Limonadový Joe , aleeee...
Ona ta cesta z Karnutského lesa... nějaká rychlá. Hm, buďme rádi, že Asterix a cesta kolem Galie už byla napsána - s tímhle novým přístupem by se dala sfouknout za půl dne... :-|
Navíc... Panoramix býval vždy klidný (snad s výjimkou Odyssei) rozvážný stařec, tady se nám po napití změnil v očividně agresivního bezdůvodného mstitele :(
Na konci je Promoplus zase označen jako poradce a této funkce je zbaven (budiž) a dostane okovy... eeee... proč? Protože hájil Caesarovy zájmy a dostal zpět jeho rukopis?? Něco mi uniká...
Z té postscriptové pointy (neříkejte, že vám nebyla jasná od okamžiku, kdy se rozhodli, že půjdou zálohovat do Karnutského lesa)... tak nějak vyplývá... že Asterixovy příběhy, které se týkají Caesara (o kterých věděl) jsou vyprávěny z Caesarova úhlu pohledu, kdežto ostatní příběhy jsou zálohou galského pohledu... nějak se ten rozdíl pohledu za ta tisíciletí setřel, co? ;)
Jak tak některé tyhle poznámky vidím, až se divím mému původnímu hodnocení, že jsem spokojenější... ale je to tak, humor víc fungoval, to, že jsem uhádl pointu, může být jen můj problém, něco bylo slabší... ale pořád zlepšení oproti několika posledním dílům...
A mám toho psaní dost, tohle vám musí stačit, aspoň prozatím... :o)
Dodatek
...sotva jsem výše uvedené zveřejnil, přečetl jsem si konečně co k tomu při zveřejnění říkal autor (díky Kubikusovi za odkaz)....
No, jak jste si mohli povšimnout, já jsem spíše tápal a (protože se učím být optimistou) našel nějaký svůj pohled na věc... očividně jsem je pochopil špatně... no, asi i to vám může něco naznačit o kvalitě sdělení... ale je fakt, že u Piktů jsem nepochopil nějakou myšlenku ani za mák...
... Takže autoři fandí zlodějům informací a bulvárním novinářům? Nu, chtěl bych vidět, co by říkali, kdyby jim někdo ukradl knihu chvíli před dokončením a zadarmo ji dal k dispozici... To bych pak chtěl jejich nadšení vidět! :o)