V příbězích lze často narazit na kletbu či zvolání k některému z Galských bohů či bohyní. Tato stránka je probírá sice stručně, ale školometsky. Koneckonců, v komiksech se jako kreslené postavy neobjevují...
V některých případech, hlavně v dílu Věštec je vysvětlení oborů bohů poněkud odlišné než to, co máme ve skutečnosti zjištěno. Příchod křesťanství, který byl u Keltů obzvláště rychlý, sice původní víru rychle vystrnadil do praktického zapomnění, ale něco šlo zrekonstruovat z mýtu a část informací, ne příliš objektivních (přirovnávali cizí bohy k vlastním, což bylo ošemetné vzhledem k řádově vyššímu počtu keltských bohů), zůstala přímo zachována Římany, například Tacitem ale i Caesarem.
Sepsal jsem tedy stručné charakteristiky bohů jejichž jména v Asterixovi padla, další info vizte na wikipedii, aspoň procvičíte angličtinu. Tuzemským keltským romantikům moc nevěřte, našel jsem stránku kde si dovolili se vyjádřit s lehkým despektem o Asterixovi (sic!) :o)
Bůh slunce, světla, ale též léčitelství; Římany přirovnáván k Appolónovi.
Doslova prý "otec kmene", kmenový ochránce, též i bůh bojovníků a války. Oběti byly utopeny v kádi, Římany přirovnáván k Merkurovi.
Bohyně světla, ohně a řemesel. Taktéž prý řek a jezer, Římany přirovnávána k Minervě.
Bůh hromů, uctíván byl upalováním obětí zaživa, Římany přirovnáván k Jupiterovi.
Bůh zemědělců, lesů a alkoholu.
Bůh stromoví, zajišťoval plodnost. Uctíván krvavými obětmi věšenými na stromy, Římany přirovnáván k Martovi.
Bohyně koňů, mul a oslů, též bohyně hojnosti. Toto je jediná Galská bohyně kterou převzali do svého pantheonu Římané, hlavně jízdní část vojsk, jezdci.
Bohyně řeky Sicauny, Seiny.
Bůh zurčících studánek, zřídel.
Uctívaná bohyně dobra, posvátná kráva.
"Bůh s parohy", ale nelze již dnes přesně rekonstruovat co vlastně dělal, ale romantikům to nebrání spekulovat (lov, příroda). V závěru Věštce je označen jako bůh přírody.
Bohyně plodnosti a hojnosti.