Obsah:
Růže a meč... Symbol krásy a symbol boje... Aneb Asterix tentokrát válčí s něžným pohlavím,
nebo spíše s jeho ruzumem, nebo možná hlavně s feminismem. A snadné to náš bojovník nemá,
místy se mu situace zcela vymkne z rukou... Ale abych nepředbíhal, vezmu to postupně:
pro skutečné vyhrocení situace, tak aby pro galy byla skutečně nebezpečná, je zapotřebí
útok zvenku i zevnitř.
Vnější útok je jasný, Římané, či přesněji Caesar útočící na Galy využitím jejich
galantnosti, tedy úplně nejpřesněji vycvičená ženská jednotka legionářek vyslaná v tajnosti galérou z Říma.
Vnitřní konflikt ve vesnici, ke kterému dojde shodou okolností ve stejné době,
je způsoben obdobným prvkem - ženami. Ty se rozhodnout zavhrnout Trubadixe
jako učitele a vychovatele a pozvou z Lutecie sufražetku Maestru. Rozčilený bard opouští
vesnici a všichni ve vesnici začínají pociťovat závan moderního zrovnoprávnění žen,
což někteří muži nedokáží akceptovat - jako další opouští vesnici náčelník Majestatix.
Krátce poté dojde k morálnímu selhání hlavního hrdiny, po němž opustí vesnici dříve
než ho stihnou ženy vyhnat oficiálně. Spolu s ním opouští vesnici všichni dospělí
mužové.
Za této situace doráží k římskému taboru Akvariu výše zmíněná jednotka legionářek, k neveliké radosti Asterixe. Ten okamžitě pochopí o co Caesarovi jde a vyrazí zpátky do vesnice varovat před nebezpečím. Maestra sice chce promulivit s legionářkami jako žena s ženami, ale po neúspěšném vyjednávání se s Asterixem opět spojí, takže legionářky jsou ve vesnici očekávány a jejich útok je zneškodněn využitím jedné slabůstky, pro změnu ženské...
Co se mne týče, příliš jsem tomuto dílu na chuť nepřišel. Možná proto, že jsem asi nepochopil zda to má mít nejakou hlubší myšlenku nebo ne. Protože ani jedna varianta mi nedělá radost, pokud tam myšlenka je, tak je spíše smutné, že panu Uderzovi stálo za to stavět příběh na takovémto laciném zesměšňování zrovnoprávnění.