Asterix a Rahazáda (28. komiks)

Obsah:

Když Trubadix zpívá, spustí se déšť. A právě v daleké Indii trápí lidi sucho a princezně Rahazádě hrozí velké nebezpečí, pokud do tisíce a jedné hodiny nezaprší, a tak rádža pošle na létajícím koberci fakíra pro galského barda. Trubadix s Asterixem a Obelixem se vydají na dlouhou cestu. Stihnou to včas?

Hodnocení pro mladší

Asterix a Obelix se tentokrát vydávají do daleké Indie, kde je čeká pořádně pohádkové dobrodružství. Létající koberec, fakíři a nebezpeční protivníci dávají příběhu jinou atmosféru než obvykle. Nechybí honičky, souboje ani legrační situace, a samotný Trubadix se ocitá v nezvykle důležité roli.

Hodnocení pro starší

Asterix a Rahazáda se od většiny alb výrazně odlišuje pohádkovým laděním. Uderzo tentokrát sází především na fantazii, exotické prostředí a mírné napětí z časového limitu. Pokud čtenář přijme, že se příběh řídí pohádkovými pravidly, může si užít pestrou výpravu plnou neobvyklých postav a nápaditých výjevů. Indie vystřižená z příběhů Tisíce a jedné noci nabízí Uderzovi prostor pro bohatou kresbu (zvířata v džungli vidíme, myslím, poprvé) a množství vizuálních gagů (léčbu nachlazeného slona z hlavy už nedostanu).
Zvláštností je také Trubadixova role: jeho zpěv, který se tentokrát pojí s deštěm a hněvem bohů, představuje vynucenou novinku oproti tomu, jak ho známe z předchozích alb. Někomu může připadat jako příliš účelový zásah do zavedeného světa série, jinému jako příjemné ozvláštnění. Kdo očekává především důmyslnou společenskou satiru a slovní humor klasických alb, může být trochu zklamán. Jako historické fantasy však příběh nabízí dostatek vlastních nápadů.
Kdo se smířil s levitujícím Kupodivusem, nemůže se rozčilovat kvůli létajícímu koberci. Tohle je jedno z mála hodnocení, kdy odhlasovaná známka je horší než moje - dávám tomu "jedničku s odřenejma ušima".

Ostatní komiksové příběhy.

Pro zvídavé a hnidopichy

Dál následují poznámky k detailům, k překladu názvu a k příběhům Tisíce a jedné noci. Jsou psané hlavně pro dospělé čtenáře. A dolů jsem přesunul původní vyzrazení větší části děje, „recenzi“.

Poznámky k detailům
Původní spoilerová „recenze“

Poznámky k detailům - hnidopíchání:

První hnidopíchnutí mám opět do názvu, ty doslovné překlady co byly v poslední době použity se mi nezdají. Značná část děje obsahuje narážky na příběhy „Tisíc a jedna noc“, originální název, „Astérix chez Rahazade“, je pak ve francouzštině slovní hříčkou se jménem „Šahrazád“. Francouzské „chez“ znamená v češtině předložku „k“, „u“, „ku“ - takže „Asterix a Rahazáda“ je spíše pokus o doslovný překlad, přičemž v češtině to ve čtené formě jako jméno Šahrazády nezní. V angličtině ostatně taky ne, a patrně proto se neupínali překladatelé na originál a přeložili to medle výstižněji „Asterix and the magic carpet“... Ostatně, létající koberec se v ději vyskytuje více než princezna, takže myslím že „Asterix a létající koberec“ by byl název výstižnější, a tento název jsem používal i já až do chvíle kdy Egmont zveřejnil na začátku srpna oficiální český název.
Trochu informací o inspiraci tohoto dílu, tedy příběhům „Tisíc a jedna noc“. Ty jsou známé v arabisovaném podání, do něhož přešli přes Persii (tam je nazývali „Hazár afsána“ - „Tisíc vyprávění“) z Indie, snad ještě před příchodem islámu. Nicméně samotné příběhy, jak byly postupně upravovány pro potřeby vypravěčů, vypovídají spíše o životě ve středověkém arabském světě - což jim nezabraňuje panství krále Šahrijára (persky „vladař, panovník“), manžela Šahrazády (jméno arabisované ze středoperského „Čihr-ázád“, což znamená „svobodného, vznešeného rodu“) situovat na indický poloostrov - a mají pohádkový... no... lepší by bylo označení „fantasy“, vzhledem k dalšímu... a erotický (to je u některých příběhů až eufemistické) nádech. Pokud příběh Tisíc a jedné noci znáte pouze z pohádkového převyprávění Františka Hrubína a považujete jej za neškodné pohádky pro děti, vězte že jste trochu mimo ;) Z evropské literatury té doby bych to asi přirovnal k Boccacciovu Dekameronu - až na to, že se tu objevuje spousta „pohádkových“ artefaktů či bytostí a víra v boha se opakuje za každou druhou větou, nebo alespoň před a po proslovu.
Zpátky k Asterixovi - první mne napadá scéna na kterou jsem narážel před lety v poznámkách k Asterix na Korsice - tam má Obelix v zapíchané několik kopí do... svalu zvaného gluteus maximus... a vůbec mu to nevadí. A jak můžete vidět dnes, na straně 24, se mu zapíchl do tohoto sedacího svalu jeden šíp a zabolelo ho to tak že spadl z koberce...
Apropo, šíp, když už se o této scéně zmiňuji, musel být vystřelen neuvěřitelnou silou, vzhledem k tomu v jaké letěli výšce a že se ještě zabodl.
Lehce k překladům dialogů - jednak je Bonemína zpátky, Bledulínou ji nikdo nenazve, jednak se mi nezdá, že oslovila Majestatixe „prasínku“... to zní přece úplně jinak než dříve používané „pašíčku“ a řekl bych že se to sem nehodí...
Všimněte si, že když se Bonemína začíná hádat s paní Archaixovou, str.7, stojí u smotaného koberce... na další stránce se už ale pošťuchují stojíce na rozloženém koberci, takže se s nimi může fakír Kdosik proletět.
Pro ty, co jsou líní počítat, 1000+1 hodin je necelých 42 dnů.
A pokud někomu přijde nesmyslné to, že by fakír vydržel přes dvacet dnů bez jídla, vizte stránky www.pust.cz - dělají to lidé i u nás v současné době, akorát asi nelítají na koberci ;)
K čemuž dodávám: je mi divné, že po dvacetidenním půstu má Kdosik větší bříško než Asterix... a že přesto Obelixovi připadá že má podváhu (str.9).
Ten cvičitel slonů, Pročpaknés... když foukal do toho chobotu, str. 36, to měl docela štěstí že slon nefoukl dřív... :O)
Opět trochu historie, „rádža“ byl titul odpovídající našemu „kníže“, šlo o nižší panovníky, býval jim nadřízen maharádža. I když by se možná dala použít analogie že nad králem byl císař, ale ten vztah kníže - král asi odpovídal rádžovi - maharádžovi více.
Kýhovid na straně 45 zmiňuje „bratránka Iznoguda“. Iznogoud je komiksová postava, vymyslel jej autor scénářů Asterixe René Goscinny a nakreslil Jean Tabary. Vychází myslím od roku 1961 a stejně tak jako Asterix vychází stále dál a dál i když už je René Goscinny po smrti. U nás asi nikdy nevyšel, zaslechl jsem že se rozjel polský Egmont a začal to vydávat, tak uvidíme zda se s ním setkáme i tady.
Dodatek srpen 2021: Iznogoud u nás vyšel v podobě svazku příběhů (cca 180 stran pod názvem Velký vezír Iznougud, nakladatelství CREW s.r.o.)
No, vzhledem k tomu, že jde o pohádkový příběh, nemá smysl příliš hnidopíchat, když může koberec létat silou soustředění a zároveň může přiletět sám na zapískání... ;)
Jo... a jestli Asterix nešlápl princezně na hlavu, str. 45, tak teda nevím :o)

Původní spoilerová „recenze“

Trubadixův zpěv, který v prvních dílech způsoboval okolí pouze znechucení a nenápadný odchod vesničanů, později plašení zvěře včetně dravé, zkysnutí mléka, strach nebojácným a ve vesničanech touhu eliminovat zdroj zvuku, postopil na příčky nejvyšší a začal dráždit i bohy, hlavně Teutatise, boha deště. Takže když Trubadix zpívá, spustí se déšť. O tomto se od bývalého legionáře dozvědí až v daleké Indii v království rádži Čehosika. Jsou sužováni suchem a zdejší náboženský vůdce, guru Kýhovik, chce obětovat bohům Čehosikovu krásnou dceru, princeznu Rahazádu, pokud do tisíce a jedné hodiny nezaprší. Čehosik tedy vyšle fakíra Kdosika na létajícím koberci pro zázračného galského přivolávače deště.

Kdosik do vesnice doslova spadne sražen bardovým zpěvem, zrovna v okamžiku kdy se Majestatix snaží pomocí sekery eliminovat zdroj deště, takže po krátké ukázce svých schopností může náčelníka přímo požádat o zapůjčení Trubadixe. Majestatix ho zapůjčí velmi rád (a pokud možno dlouhodobě) a navíc přidá jako doprovod Asterixe s Obelixem. Letecká přeprava nebyla v té době zcela bezpečná, cesta do Indie probíhá s drobnými komplikacemi, už protože Trubadix chce zpívat, Obelix má stále hlad a i vnější vlivy dokáží cestu znepříjemnit, ať již jde o šípy nebo blesky. Blesk dokonce nad Persií zapálí koberec a aby získali nový, musí naši hrdinové odrazit útok Skytských nájezdníků.

A jedna z cestovních nepříjemností, průlet sněhovou vánicí nad horami, se ukáže býti osudovou až po příletu a uspořádání veřejného přivolání deště... Bardovo vystoupení zkazí fakt, že pěvec přišel o hlas. Svolaní lékaři prokáží na indické mudrce podivuhodnou znalost latiny a hlavně určí Trubadixovi léčbu - koupel složenou hlavně ze sloního mléka. Přestože poprava princezny Rahazády se má konat následující den, dovede Kdosik barda k chovateli slonů pěšky a nechá ho tam přes noc nehlídaného louhovat ve slonní směsi. Toho využijí Kýhovidovi lidé, Trubadixe unesou na ukradeném slonovi a odloží na slonním hřbitově aby jej tam ušlapali rozzuření sloni.

Abych neprozradil vše těm co to ještě nečetli, prozradím už jen že Kýhovidův fakír Díkas zadrží ráno koberec na němž letí pro Trubadixe Asterix a Obelix, těmto se ale podaří souboj vůlí fakírů opustit a vydat se pátrat do džungle po bardovi pěšky. Nicméně do stanovené hodiny nezaprší a tak kat pozvedne nad krkem krásné Rahazády svou sekeru a... ale dost, nechci to přece prozradit ;o)

Tento Asterixův příběh je snad ze všech jeho příběhů nejvíce pohádkový, ale na škodu to není... líbilo se mi to, pokud jde o můj názor. Uderzo na spoustě míst opět dokazuje, že je výborný malíř, ať již při přeletu nad Římem či Athenami, nebo při kreslení slonů, tygra či nosorožce. I když je pravda, že potom co vyšlo „Nebe mu padá na hlavu“ mi připadají všechny příběhy lepší. :o)