Kouzelný nápoj, medicína, magický lektvar či chcete-li polévka tvoří základ "fantasy roviny" Asterixovských příběhů. Základem, bez kterého se snad žádný díl Asterixe neobešel, je Panoramixův nápoj zesilující sílu, ale vařilo více druidů více druhů lektvarů. Pojďme se tedy podívat kdy sehrál který elixír jakou roli.
Také se pokusím ze své amatérské pozice (pár polévek uvařit umím, ale normálních - s mou "asijskou školou" vám maximálně urvou hubu ;o) rozklíčovat, zda by mohlo být na šprochu pravdy trochu... Chci postupovat podobně jako se někteří snažili vysvětlovat údajné létání čarodějnic mastí z rulíku, oměje, mochny, sádla z nemluvněte[1] a já nevím čeho ještě. Ale moc vážně to celé neberte, nehodlám se držet jen tehdy dostupných látek... nicméně srovnání se současnými drogami berte s rezervou, fantazie nad fantasy. A doma nic takového nezkoušejte, nestojí to za to.
Úplný základ příběhů odhalený hned v prvním dílu, Asterix z Galie ... Sám Panoramix tam sice mluví o "nepřemožitelnosti", ale hned první špión, Caligula Minus, se tu přesvědčí o relativitě toho slova, když kámen jím vržený ho vzápětí přizabije. Také se tu poprvé, leč nikoliv naposledy, dozvídáme že Obelix do nápoje spadl jako malý, málem se utopil a od té doby je silný neustále.
Silový nápoj umožňuje prudce ale i navýšit frekvenci pohybů na úkor výsledné síly - nacucaní běhají jak namydlenej blesk, místo aby každým odražením se poskočili běžnou krokovou frekvencí "desetkrát dál".
Velmi rychle přešel scénárista Goscinny do stereotypu, kdy Asterix a Obelix řeší problémy právě silou. Je sice pár výjímek, ale obecně to tak funguje od druhého dílu, včetně vysvětlování Obelixovi proč nedostane. Naopak v dílu Velký příkop, což je první díl po smrti pana Goscinnyho a scénář napsal dosavadní kreslíř Albert Uderzo, je ukázána interakce s nápojem co postaví i Obelixem zmláceného na nohy, kdy dojde k nafouknutí a následnému zmenšení legionářů.
No a pak v dílu Obelix a Caesarova galéra nám pan Uderzo jako scénarista tvrdí, že po přepití se silovým nápojem se zkamení, což se stane na začátku Obelixovi a na konci Semprokonsensusovi. Obelix později oživne jako chlapeček bez síly, aby ji pak v kritické chvíli zázračně zase nabral. To už je ale opravdu ohýbání pravidel jak se zrovna hodí.
Poněkud nekonzistetně odhaluje Panoramix i původ lektvaru, když v prvním dílu říká že se ztrácí ve tmě času a předává se jen ústně od jednoho druida ke druhému, aby ho pak ve 3. dílu, Asterix a Gótové, předváděl na souteži druidů jako novinku kterou sám vynalezl...
O nápoji nepřemožitelnosti máme také nejvíce náznaků z čeho jej Panoramix připravoval. V prvním dílu se s jistotou dozvíme o jmelí a bezejmených koříncích, dále o možná nepovinném humrovi (prý pro chuť) a s humrem asi nesedícími jahodami (ty byly očividně pro zmatení nepřítele). No a potom až v dílu Asterixova odyssea se dozvíme že je potřeba ropa, resp. skalní olej, petra oleum. To mi dodává neomezené možnosti k fantazii v dalších odstavcích, neboť z ropy lidstvo dokázalo vyrobit podivuhodné věci. Například čichače benzínu, abych se přízemně vrátil ke "kouzelným" účinkům nápojů.
Na prvním místě pravděpodobně spoustu lidí překvapím, pokud se nezabýváte drogami, opravdu existuje svinstvo po němž narůstá síla tak, že aplikátor, mimo jiné, nezřídka přetrhne i policejní pouta[2]. Jde o halucinogen fencyklidin, známý jako PCP, obchodní název Sernyl či Sernylan, pouliční názvy Ďábelský/Andělský prach, Zabiják či Droga šílenství. Tohle skutečně neshánějte, nezkoušejte, z celé rodiny halucinogenů má nejvyšší úmrtnost, navýšená síla je jen jeden z možných vedlejších účinků vedle sebepoškozování a nekritického útočení na okolí (proto také padl pojem "policejní pouta"). Nejsem chemik, tak ze vzorečku nepoznám z čeho se vyrábí... a tu třetinu co tuším ani nenaznačím.
Většinu lidí ale asi napadne pojem berserkr, což bývá tuším vysvětlováno halucinogenním působením toxinů muchomůrek[3] - a, dodávám, náležitým vybuzením, zfanatizováním, do stavů podobných působení PCP. Nicméně se mluví spíše o nezranitelnosti, než nadlidské síle, a báje mohou přehánět. Tento myšlenkový postup mne, spolu s výše uvedeným "vysvětlením čarodějnic", inspiroval.
Relativně bezpečnou látkou, co dodá energii a tedy trochu i sílu - byť ani zdaleka ne desetinásobnou - je samozřejmě cukr (Římané saccharum znali[4]), resp. med, ale když vzpomenu na humra v polévce, zavrhuji.;) Navíc spíše než sílu posiluje výdrž.
Stimulanty sem také nemohu s čistým svědomím zařadit, ty sice zvyšují aktivitu, ale neřekl bych, že i sílu. Ale vysvětlovalo to ten fakt, že poživači běhají jak namydlení :)
Ani jedna z výše uvedených látek však nevysvětluje trvalé působení na Obelixe. Tady asi nezbude než připomenout kulturistické steroidy, ale i u těch mám dojem že je potřeba sílu nabírat i udržovat cvičením. On sice Obelix vypadá na ten cukr, ale osekávání a hlavně přenášení menhirů mohlo být pěkným cvičením.
Ale navíc přibylo to zkamenění při předávkování. To nám sice de facto vylučuje možnost doživotního Obelixova zesílení, ale hrajme si dál.
Mineralizaci, či přesněji fosilizaci, můžeme jakožto pomalý a nevratný posmrtný proces vyloučit, navíc jde o poněkud morbidní řešení. Nejblíž se "zkamenění" asi blíží nemoc Generalizovaná maligní sklerodermie, ale i ta je nevratná[5].
Z drog mne napadá například Tetrodotoxin způsobující ochrnutí (a není-li včas poskytnuta podpora životních funkcí i smrt)[6]. TTX je známý hlavně z japonských otrav z ryb fugu, ale on může být i v lecčems jiném... Na toho humra se teď koukám ;)
Ochrnutý by pak šel šoupnout na pokamenování do silně minerálního roztoku, vizte karlovarské růže, ale to trvá asi 10 dnů, to by už neodchrnul a neodpovídá to okamžité reakci po napití.
Ale žádné z těchto rádobyvysvětlení nemůže vysvětlit oživení Obelixe jakožto malého chlapečka.
Druhý nápoj v prvním dílu, a je to snad jediný nápoj který mimo silového dostal opravdu prostor, scénarista i kreslíř se výborně vyřádili. Asterixe z Galie mám rád asi nejvíce... možná právě kvůli účinkům tohoto lektvaru, kdy legionářům rostou vlasy i vousy doslova viditelně.
Prý existuje hormonální porucha po níž rostou vlasy a chlupy "jak blázen", říkala Chipushit. Ano, ale hirsutismus se projevuje spíše růstem kde chlupy až tak nejsou potřeba, než že by rostly viditelným tempem...
Když jsem studoval egyptské jedy pro protijed, našel jsem naopak pár látek po nichž vám vlasy slezou. Možná i nehty a všechno... :o)
Výzva: pokud někdo víte jak způsobit lektvarem tak překotný růst vlasů, napište mi do pošty a já vydělám majlant! ;)
Ve třetím dílu, Asterix a Gótové, se dostalo i na jiné druidy. A dokonce ani nemuselo jít o nápoj, jak nás bylinkami, schroupanými legionářem Výmluvusem, přesvědčil druid Septantesix.
Očividně nešlo o ztrátu hlasu, afonii, spíše o ztrátu řeči, konkrétně motorickou (Brocovu) afazii. To by možná ještě něčím zacíleným na řečová centra mozku šlo (netuším jak) leč určitě ne s velmi úzce (do oslího hýkaní) zaměřenou ztrátou kvality řeči. Ale podle desátnika predispozice měl... :o)
Cyničtí odpůrci drog by asi řekli že šlo o marihuanu, ta že z vás udělá osla, ale tu by jednak na sucho nesežvýkal (nezkoušejte to), a jednak THC perorálně nepůsobí bez rozpuštění v tucích či alkoholu.
První druid v soutěži druidů v Asterix a Gótové předvedl tak pěkný efekt překotného růstu a vykvetení rostlin, že nadchnul i jednoho Gótského člena speciální jednotky... Obdobnou zálivku použil Panoramix ve filmu Překvapení pro Caesara, čímž mi dost rozbíjí racionální vysvětlení :)
Žádné moderní hnojivo ani technologie ozařování, a asi ani soudruh Mičurin, neumožňují tak překotný růst jaký předvedl Srpix. Tudy cesta nevede. Ale hraji si s možnostmi a nehážu flintu do žita...
V 19. století žil francouzský eskamotér a iluzionista Jean-Eugene Robert - Houdin (neplést s americkým, v Budapešti narozeným, iluzionistou a skeptikem Erikem Weiszem, který mu vzdal hold uměleckým jménem Harry Houdini) který úspěšně nechával před obecenstvem vyrůst z pecky pomerančovník, včetně dozrálých pomerančů. Scénka sice trvala nějakou chvíli, ale určitě nečekali do podzimu ;o)
Takže podvod na divácích, řekněme eufemisticky iluze... Napadají mne asi tak tři cesty:
Jednak - velmi ošemetná - v podobě silného halucinogenu s neuvěřitelně cíleným účinkem (všichni vidí totéž) a stejně tak neuvěřitelnou těkavostí (dosáhl okamžitě i do křoví ke Gótům). Něco jako ve filmu Parfumér - příběh vraha, mluvím o té slavné scéně co není vhodná pro děti... ale to je také fantasy žánr, jen tím ilustruji.
Druhá mentalistická, zmanipulování vnímání diváků. I u nás žije mentalista, Jakub Kroulík, který tvrdí že by Houdinův trik s pomerančovníkem zvládl[7] a to dokonce ve verzi jak byl předveden ve filmu Iluzionista. To já neposoudím, na živo jsem ho neviděl, věřme nevěřme.
No a třetí, technická, cesta, tj. že měl Srpix v zemi zakopané rozkvetlé květiny (dnešní plastové by byly praktičtější na zakopání) a ukápnutím uvolnil záklopku a pružinu.
Po Septantesixovi je Prefix další druid co nepoužil lektvar, ale na rozdíl od ostatních na soutěži pouze vyhodil prášek do vzduchu a vyvolal krátkodobý, zřejmě lokální, déšť. Podobného efektu dosahuje svým zpěvem v pozdních dílech i Trubadix
Tak jednoduše, prostým vyhozením prášku nad hlavu, déšť spustit neumíme. Umíme se kropit stříkačkou nebo zasněžovat sněžným dělem ;)
Jiná situace by byla, kdyby prášek, konkrétně jodid stříbrný, AgI, vhodil do ohně a byl blízko správnému typu mraku o správné teplotě.
To není legrace, u nás tuto techniku (tedy: letět těsně pod mrakem v letadle a propanovým hořákem spalovat jodid stříbrný) zkusil, prý jako první na světě, ing. František Pustina 3. 6. 1963 - spustil déšť nad vodní nádrží Klíčava na Klatovsku[8].
Američané úspěšně zkoušeli sypání krupiček suchého ledu (ti tedy museli letět nad mrakem) už 13. 11. 1946 - spustili sněžení.[9]
S různě úspěšnými výsledky vyvolavají déšť některé země dodnes, Izrael a Saúdská Arábie kvůli vláze, Rusko a Čína aby jim nepršelo na všelidové akce typu vojenská přehlídka či olympiáda :o)
Taková zajímavost, pro Góty toto kupodivu zajímavé nebylo... ale ve skutečnosti, za války ve Vietnamu, takto U.S. Army zkoušela protáhnout období dešťů aby měli komunističtí otrokáři bahno na Ho Či Minově stezce a tím i váznoucí zásobování. Později bylo ovlivňování počasí pro válečné účely zakázano kovnencí.
Hm, a sotva jsem toto dopsal spustil se tu déšť, to je v Brně v létě něco nevídaného :) No. A taky už je po něm, chjo.
Poslední, co proberu ze soutěže druidů, stále Asterix a Gótové, je druhý přípravek druida Septantesixe. A zřejmě také nejošemetnější, protože... upřímně, nechtěl bych být v Septantesixově kůži až přestane lektvar působit...
Já totiž původně myslel, že to proberu už v prvních letvarech představených v Asterix z Galie... Ale tam není ukázán účinek nápoje nezranitelnosti, ani nikde jinde, proto nemá tento samostatnou kapitolu. Ale Septantesix přímo říká že neucítí bolest, ne že nebude spálenej. No a druidské lektvary přece účinkují jen omezenou dobu. Tak mu přeji aby měl na ráno účinnou hojivou mast na rány... ;)
Myslel jsem, že to bude jednoduché... Protože každý, kdo si nechal u dentisty do dásně vpíchnout kokain (nebo nějaký jeho jiný obchodní název či derivát, však se zubaře zeptejte), ví, že lokální anestetika nejsou až takový problém. Nicméně Septantesix něco vypil, takže měl znecitlivěné celé tělo, nešlo o lokální anestezii (a kokain nám odpadá, ten při globálním užití již nefunguje jako lokální antestezie alébrž jako stimulant, nezkoušejte, byli byste zbytečně aktivní) ale o analgetikum.
Hledáme tedy něco, co zablokuje přenášení informace o bolesti do mozku. To sice může sice způsobovat nějaká choroba, např. známá lepra, ale to je zase zbytečný směr.
Problém je, že ani dnešní lékařská věda nezná nic, co by působilo analgeticky a zároveň nemělo nevýhodné vedlejší účinky. Koneckonců tak působí už to PCP, popsané u silového nápoje, a proto i bylo pár let jako anestetikum vyráběno... než zjistili ty extrémní vedlejší účinky. PCP pak nahradil Ketamin, ale i ten pak začal být pro sve halucinogenní účinky zneužíván[10].
No a tak to máme i s přírodními látkami, možná šalvěj divotvorná, ale to je halucinogen, sluncovka kalifornská taky omámí, makový odvar (o opiu ani nemluvě) je sedativum, uspí... možná tak jeho divoká kombinace s kokou? Nic z toho opravdu nezkoušejte, mohlo by se stát, mimo jiné, že vám šáhnutí do rozpáleného oleje bude připadat jako dobrý nápad. Ale není.
Možná vám připadá divné že hledám i mezi americkými rostlinami, protože "přece až Kolumbus", ale on Septantesix šáhnul pro hranolky, takže americkou plodinu k dispozici měl ;)
Takže, buď by byl omámený, halucinoval, nebo u toho rovnou usnul, nebo si tajně nechal píchnout do páteře anestetikum... ale protože ani na jednu variantu to očividně nevypadá, tak zas nemám řešení :o)
Panoramix v dílu Asterix a Kleopatra použije protijed který s sebou přivezl z Galie. Napřed ho dá Asterixovi s Obelixem a později i otrávenému ochutnávači, kterého okamžitě postaví na nohy.
V ptolemaiovském Egyptě bylo travičství na vysoké úrovni (oni prý i destilovali {sic!} z pecek kyanid)[11], sama Kleopatra se v jedech dobře vyznala a experimentovala s nimi (na zvířatech). Nicméně, Panoramix viděl příznaky - ochutnávačovy žaludeční křeče - a mohl nasadit cílený protijed. Jenže považuji za nepravděpodobné, že by s sebou Panoramix tahal protijedy na všechny potencionální jedy, používá singulár - a rozptyl možných jedů neumožňuje jiný než magický univerzální protijed.
Egypťané sami by zřejmě použili bezoár, pravděpodobně s mizivým úspěchem.
Obecně se otravy řeší vyvoláním zvracení (kromě požití kyselin či zásad... ale to by asi nešlo zakomponovat do dortu) nebo ještě lépe vypumpováním žaludku. Dalším obecným opatřením je podání aktivního nebo dříve živočišného uhlí, které adsorbuje resp. absorbuje nejen jedy a vychází nestrávené.
Nicméně některé jedy vyžadují konkrétní protilátky - a jak píšu výše, P. měl jen jeden univerzální protijed, který navíc fungoval zkonzumovaný před intoxikací, a to já nemám co realného nabídnout.
V tomto případě nejde o konkrétní a cílený magický lektvar, ale o náhodně míchané magické ingredience. V dílu Souboj náčelníků totiž Obelixovým menhirem praštěný (demence s nadužíváním silového nápoje a Obelixovou blbostí v tom dílu vrcholí) Panoramix míchá co ho napadne. První pokusy jsou výbušné ale později míchá nápoje s viditelným výsledkem na kůži nedobrovolníka Kupodivuse. Ten mění barvy i vzory stejně rychle a kvalitně jako chobotnice a když odletí, experimentuje Panoramix na sobě, později se přidá (také menhirem postižený) druid Amnezix.
Měnit vypitím něčeho barvu kůže rychlostí chobotnice neumíme, možná by se našlo něco, po čem člověk zrudne "jak rak", nebo naopak zbledne "jako stěna", ale to lze i psychickým nastavením... Pak jsou ještě situace kdy se o člověku říká, že se vrátil ze záchodu a je "z podoby", ale to je vlastně to zblednutí ;)
Dlouhodobým pitím větších dávek koloidního stříbra vám kůže zmodrá... Dotyční sice tvrdí jak je to zdravé, leč na pohled to tak rozhodně nevypadá. Nic se nemá přehánět.
No a při žloutence opravdu můžete lehce zežloutnout, ale také to není bleskový, a už vůbec ne zdravý, proces.
V rámci náhodného míchání magických ingrediencí, vizte předchozí kapitolku Změny barvy pleti, jsem zmínil, že Kupodivus odletěl. Nápoj zřejmě snížil hustotu jeho těla na nepatrně nižší než byla ten den hustota vzduchu u hladiny moře a mohl tedy levitovat ve výši, tipuju, 30 metrů nad mořem (nad vesničkou, u pobřeží, létá cca 25 metrů vysoko, kdežto hlášení veliteli podává na kratším laně, co mu hodili ze země, řekněme 6-8 metrů dlouhém).
Nemám. Zdánlivě bychom se mohli vrátit k čarodějné masti zmíněné v úvodu. Jenže taková mast (pocitově) funguje jen na toho kdo se namaže, nikoliv na okolostojící.
Halucinace by ale mohly zafungovat - jak popisuji při Srpixově rychlém rozkvetení rostlin - tady by skutečně mohl z kotle vytěkat halucinogen... Jenže ten by těžko působil až do vojenského tábora, navíc ho očividně drží při zemi a pak pustí, přivážou za lano... ne, tak to nejde, halucinace to být nemohla.
Sugesce, hypnóza, mentalista... lokálně možná, ale těžko tak přeletět do tábora. Kdyby to Kupodivus uměl, proč neuletěl hned a proč by strašil i legionáře a nakonec spadl?
A stejné argumenty mám proti variantě "technická iluze". Navíc, létaní na jevišti, vizte výborného Davida Coperfielda, poměrně jednoduché... ale v otevřeném prostranství jen jako "kamerový trik", tj. na kameru vypadá dobře, ale "ohromení diváci" můsí být placení statisté ignorující jeřáb.
Leda tak hodně hodně vysoko letící horkovzdušný, či plynem plněný, balón barvy oblohy... dlouhé, jak nit tenké ale velmi pevné lanko... to by ho zachytilo, řekněme za řemen... odtáhlo a v noci by byl odpoután... jenže na dlouhém lanku by se houpal... A má to ještě několik "ale", konkrétně: quis, quid, ubi, quibus auxiliis, cur, quomodo, quando? :o)
Od 7. dílu Souboj náčelníků vyšlo 17 dílů kde se nevyskytoval jiný magický lektvar než silový nápoj. Až v 25. dílu, Velký příkop, vytáhl Panoramix elixír, po němž Obelixem omráčený legionář vyskočil s plně obnoveným zdravím a vymazanou krátkodobou i střednědobou pamětí.
S tím se ale scénarista Albert Uderzo nespokojil, a nechal takto uzdravené legionáře vypít sílu dodávající nápoj. A začaly se dít věci. V kritický okamžik před bitvou se legionáři nafoukli jako balón a bylo možné s nimi pinkat a po chvíli se zmenšili tak, že byli menší než Idefix.
Probrání omráčeného do jeho normální zdravé síly bych viděl na nějakou kombinaci čpavku (mám dojem že se používal na probrání z mdlob) a stimulantu či cukru (v podstatě bych mohl opsat složení nějakého energy drinku). A vzhledem ke ztrátě paměti by se dalo, poněkud cynicky, uvažovat o tvrdém alkoholu. Injekčně by podobného efektu, snad až na tu paměť, dosáhnul možná adrenalin.
Pro to co se dělo po smíchání se silovým nápojem opět není jiné než pohádkové, nebo fatasy, chcete-li, vysvětlení. Totiž, jistě, od Alenky v říši divů všichni vědí o muchomůrkách či jiných haluginogenech, ale zase - to by působilo jen na legionáře, ale jejich galští protivníci, včetně Idefixe, ty jevy viděli a využívali také, vizte Cumulonimbuse na Asterixově dlani.
V díle Obelix a Caesarova galéra Obelix zkameněl předávkováním silovým nápojem, a později, když ze probral jako chlapeček navštívil s Panoramixem a Asterixem Atlantidu. Tam naleznou velekněze Hyapada a jeho elixír mládí, kterým se obyvatelé vrací do dětských let.
Nemám. Jen že Albert Uderzo, když se kromě kreslení dal i na scénaře, totálně zblbnul. Tenhle díl lítal od extrému k extrému. Vychází z tvrdé historie, Spartakovo povstání desetitisíců otroků a gladiátorů ve skutečnosti skončilo ukřižováním 6 tisíc povstalců... a přehoupl se do, Platónovými spisy inspirované, pohádky pro předškoláky v níž poletují krávy s křídly a delfíni skáčou, bez ponoření, nad hladinou. Asterix? Asterix.
Výzva: pokud někdo víte jak vyrobit elixír mládí, napište mi do pošty a já vydělám majlant! to je slabě rečeno, bych se stal nejbohatším na Zemi a také bych tou "věcí Makropulos" asi ukončil civilizaci, klidně mi říkejte pesimista :o)
Občas byl nějaký lektvar jen zmíněn, ale přímo nepředveden. Necítím tedy potřebu se k nim příliš rozepisovat, jen uvedu prostý výčet a kde byly zmíněné.
Asterixova dobrodružství - přehled všech vydaných komiksů (originální číslování píši arabskými číslicemi).
Asterix - filmy, animované i hrané
Tato stránka vznikla 29. 07. 2018
Autor: Otvírák
Spolupracovala: Chipushit
E-mail: asterix@otvirak.cz